Zabiják jménem cukr

Závislý jsme na něm všichni. Je to pro nás droga. Jsme jako narkomani. Někteří jsou zvyklí jen na pár lžiček do kafe, jiní na sycené nápoje a sladké tyčinky. Odborníci ho nazývají sladkým zabijákem a vědí proč! Cukr je pro nás velmi rychlým palivem, ovšem s tím problémem, že většina z nás ho konzumuje ve velké míře.

Pokud se příjem rovná výdeji, pak to není takové zlo. V případě, že sladkou pochutinou nešetříme, mohou se dostavit nežádoucí účinky. Mezi méně závažné se řadí například zhoršení paměti, deprese a hyperaktivita. Dalším varovným signálem je obezita, cukrovka či onemocnění srdce. Sacharidy ke svému životu prostě potřebujeme, jen je třeba odhalit, které nám prospívají a které ne. Bílý cukr, jakožto jednoduchý sacharid je pro nás nejméně vhodným a měli bychom ho omezovat. Můžeme ho najít v hroznovém cukru, řepkovém cukru, medu, ovoci i mléce. Dále existují složité sacharidy, které tvoří důležitou složku v rostlinných i živočišných buňkách. Objevíme je v luštěninách, bramborách, obilninách, ořechách, semínkách a některé zelenině. Avšak není cukr jako cukr!

Cukr číhá i tam kde bychom ho nečekali. Například ve slaných krekrech i salámech. Naše tělo potřebuje denně přijmout kolem 50 % sacharidů, tím jsou ovšem myšleny ony zmíněné složité sacharidy. Říkáte si: „Já určitě závislý nejsem, pro mě tohle neplatí!“ Někteří vědci tvrdí, že si závislost na cukru vypěstujete snadno. Vyvolává totiž pocit slastné euforie za pomoci tzv. „hormonu štěstí“. A jako správný narkoman pak chceme další a další dávky. Na děti do 5 let má devastující účinky, kvůli působení cukru na neurony v mozku. Závěrem je tedy jasné, že cukr škodí. Snažte se ho alespoň omezit na minimum a sladit například medem.

Pokud vás zajímají podrobné informace, určitě je naleznete ve skvělé knize od Roberta H. Lustiga: Cukr – náš zabiják.